Report k výsledkům
Jak si český byznys vede v ESG? Podle ESG ratingu se rozevírají nůžky mezi těmi, kdo ESG řeší pořádně a těmi, co jen „na oko“
České firmy se zlepšují v měření svých emisí skleníkových plynů, ale mají mezery například v ochraně biodiverzity či transparentnosti v daních. To jsou některé ze závěrů ESG ratingu tuzemských firem, který už počtvrté zpracovali odborníci z Fakulty podnikohospodářské VŠE.
Do ESG ratingu 2025 se zapojilo 98 firem, jejichž celkový obrat za rok 2024 činil více než 1,3 bilionu korun. Zhruba poloviny z nich se týkala kategorie Expert a zbytku, zpravidla malých a středních podniků, kategorie Basic.
Struktura otázek v kategoriích kopírovala odpovídající standardy ESRS pro velké firmy a VSME pro malé, podle kterých by v nadcházejících letech měly firmy začít ESG reportovat. Letošní hranice mezi kategoriemi Expert a Basic kopírovala ještě v létě očekávané legislativní limity pro velké versus malé a střední podniky, tedy 1000 zaměstnanců. V příštím roce se hranice zřejmě znovu posune, protože 13. listopadu schválili europoslanci její stanovení až na úrovni 1750 zaměstnanců.
Z náročnějších standardů ESRS vyplývá povinnost vypracování tzv. analýzy dvojí materiality, což je v podstatě proces stanovení témat, která jsou pro firmu relevantní – laicky řečeno témata, která firmu mohou výrazně finančně ohrozit či mít jiný výrazně negativní dopad na firmu a její okolí.
Ačkoliv je proces zhodnocení dvojí materiality pro firmy náročný na vypracování, má svou hodnotu. „Kvalitně provedená analýza by včas odhalila např. problémy se zaměstnanci a kvalitou výroby u Boeingu nebo by nedopustila aféru Dieselgate. Nejzajímavější výstupy z ratingu jsou tak spojené právě s hodnocením dvojí materiality,” vysvětluje vedoucí Katedry strategie Fakulty podnikohospodářské VŠE Ladislav Tyll.
Procento firem, které se zabývají tématy:
Podle Tylla je ve výsledcích ESG ratingů oceněných firem dobře patrné, že k analýze dvojí materiality přistoupily jako k příležitost lépe poznat, na čem jejich dlouhodobá prosperita skutečně závisí. Nemálo ale prý bylo mezi letos přihlášenými firmami také těch, pro které šlo o “slohové cvičení” či “nutné zlo”, což celkovému výsledku nijak nepomohlo.
„Dám příklad. Je rozdíl, pokud jako firma v rámci aktivit na podporu biodiverzity udržuji trávník anebo pokud si uvědomuji a do reportu popíšu, že výrazná část mých klientů jsou zemědělské subjekty a zachování biodiverzity je klíčové pro udržitelnost byznysu všech, a aktivně se proto zapojím do odborného řešení problémů a rizik,” říká Tyll s tím, že v některých případech si v tomto ohledu vedly lépe malé firmy než ty velké a známé společnosti.
Ze statistik ESG ratingu vyplývá, že si zapojené firmy nejlépe vedou v reportování témat spojených s emisemi skleníkových plynů a energetického managementu.
„S každým rokem vidíme vývoj v důkazech, že firmy tyto oblasti umí skutečně dobře řídit a úspěšně zapracovávají lekce z energetické krize z roku 2022. Aktivity se postupně mění z legislativně povinných, přes čistě marketingově a performativní na aktivity se skutečným dopadem jak na životní prostředí, tak na prosperitu firmy. Příkladem budiž iniciativa zkracování a redesignu dodavatelských řetězců, která se objevila u dvou firem z našich top 10 velkých. Jedná se jak o aktivitu snižující emise z dopravy, ale i velmi prozřetelný přístup z hlediska odolnosti a dlouhodobé prosperity firmy v současném nestabilním světě,” říká Tyll.
Stále dle ESG ratingu platí, že firmy v průměru lépe zpracovávají témata životního prostředí (E), než témata týkající se společnosti (S) (zájmy zaměstnanců, zákazníků a ovlivněných komunit) nebo governance (G) (řízení inovací, obchodní etika, daňová transparentnost). Zejména v oblasti S je ale dle hodnotitelů oproti minulým ročníkům patrné výrazné zlepšení.
V čem si firmy vedou dobře:
Měření emisí skleníkových plynů
Energetický management
Využití zdrojů a práce s odpadem
Ochrana osobních údajů
Řízení rizik
V čem má většina firem mezery:
Ochrana biodiverzity a životního prostředí
Daňová transparentnost
Obchodní etika