Trendy ESG v českém byznysu. Vyšší zastoupení žen v nejvyšším managementu nebo měření skleníkových plynů jako norma, zjistil výzkum FPH VŠE
Udržitelnost, sociální odpovědnost a jejich zohlednění v řízení firem, to jsou principy, na které tuzemské firmy i spotřebitelé dbají stále častěji. Legislativa navíc po stále větším počtu firem vyžaduje, aby tyto aktivity zveřejňovaly v tzv. nefinančních či ESG reportech. Těch největších společností se povinnost týká už teď, ESG se nicméně zabývají i některé střední a malé podniky. Na co konkrétně se české firmy zaměřují, jak jsou v reportování poctivé a co jim třeba nejde? To sledovali výzkumníci programu CEMS z Fakulty podnikohospodářské v ESG Ratingu, který už podruhé uspořádali spolu s Asociací společenské odpovědnosti.
Studie se opírá o jedinečnou metodiku, kterou vyvinuli odborníci z FPH VŠE. Výsledkem je robustní rámec pro hodnocení toho, jak firmy reagují na environmentální výzvy (E), jak spravují sociální záležitosti (S) a jak efektivně implementují principy ESG a transparentnosti do řízení firmy (G). Celkem se do ESG Ratingu přihlásilo 135 firem, tedy o 55 % víc než v loňském ročníku. Jejich společný obrat v roce 2022 dosahoval 1,2 bilionu korun a na českém HDP se podílely z 17,2 %. Velkých podniků bylo 52 a malých a středních 83.
Tuzemské firmy se ESG stále spíše učí, pár premiantů ale máme
I letošní ESG Rating potvrzuje, že velikost firmy má přímý dopad na kvalitu a hloubku ESG reportování. „Malé a střední podniky obecně dosahují nižších skóre ve všech oblastech ESG, což je očekávaný výsledek, který odráží omezené zdroje, schopnost najímat specialisty a znalost témat spojených s udržitelností. Naopak u velkých firem se ESG věnují často i desítky zaměstnanců. Tento trend je patrný především u bankovních institucí,” říká Ladislav Tyll, odborník na mezinárodní podnikové strategie a ESG z Fakulty podnikohospodářské VŠE a akademický ředitel programu CEMS, který za metodiku a vyhodnocení studie zodpovídal.
„Mezi největšími podniky se najde docela dost těch, které pokrývají většinu hodnocených ESG témat a v rámci toho dělá i opravdu záslužné aktivity daleko nad rámec povinností či norem. Například ČEZ skóroval ze všech zúčastněných firem ve srovnání nejlépe díky tomu, že ve svých nefinančních reportech detailně pracuje s naprostou většinou ESG faktorů a transparentně je komunikuje veřejnosti,” říká Tyll. Mezi konkrétní závazky společnosti patří přeměna výrobního portfolia na nízkoemisní do roku 2030 a dosažení klimatické neutrality do roku 2040. Do roku 2030 chce zároveň mít 30 % žen v managementu.
Stejně tak Moneta, která obsadila druhé místo žebříčku, bodovala velmi vysoko v řadě oblastí všech tří pilířů ESG. Nejenže má sama detailní přehled o své uhlíkové stopě, ale usiluje o získání co nejpřesnějších údajů o emisích skleníkových plynů i od svých dodavatelů. Úspěšně se jí také daří stírat rozdíly v odměňování, ale i rozdíly mezi skupinami zaměstnanců obecně. Například nárok na den volna pro přípravu na svatbu mají všichni zaměstnanci, bez ohledu na gender či typ svazku.
Třetí v pořadí, Coca-Cola HBC pokrývá velmi detailně celou řadu kritérií zejména v pilířích G a E. Dlouhodobě se společnosti daří snižovat množství odpadu na jeden výrobek a už v roce 2022 bylo v českém a slovenském managementu, navzdory výrobnímu a logistickému charakteru významné části činnosti, přes 33 % žen a v nejvyšším managementu 27 %.
Z přihlášených velkých podniků dostaly nejlepší hodnocení za své ESG reporty tyto firmy:
1. Skupina ČEZ, 2. MONETA Money Bank, 3. Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, 4. Vodafone Czech Republic, 5. Československá obchodní banka, 6. Komerční banka, 7. Albert Česká republika, 8. Letiště Praha, 9. Veolia Česká republika, 10. Hyundai Motor Manufacturing Czech.
Data z ESG Ratingu ukazují, že zhruba třetina velkých firem řeší ESG agendu přímo pod dohledem CEO. To je ale podle Tylla v porovnání se zahraničím neobvyklé. „V zahraničí bývá tato agenda častěji delegována na Chief Sustainability Officers (CSOs) kteří jsou součástí nejvyššího vedení firmy, rozdělena mezi jednotlivé členy vedení nebo je v gesci finančních ředitelů,” vysvětluje Tyll s tím, že u nás firmy začínají pozice CSO firmy teprve vytvářet. Právě na edukaci těchto expertů se chce zaměřit i VŠE v rámci nově vzniklé vedlejší specializace ESG.
Malé a střední podniky se někdy v ESG podceňují
Výsledky hodnocení také ukazují, že velké firmy, které dosáhly vysokého hodnocení v ESG Ratingu, si typicky přisuzují vysoké sebehodnocení. Tento trend však nebylo možné identifikovat u malých a středních podniků. „To nás vede k předpokladu, že malé firmy buď nemají dostatečné znalosti a schopnosti pro sebehodnocení v rámci ESG, nebo nejsou zcela seznámeny s tím, co znamená „být dobrý“. Chceme těmto firmám poskytnout cennou zpětnou vazbu a návod, jak efektivně pracovat s ESG tématy,” říká Tyll.
Z malých a středních podniků se do první pětky firem s nejlépe zvládnutým ESG dostaly: 1. MEGA, 2. Sonnentor, 3. Nobilis Tilia, 4. KONSIT, 5. Portu.
Malé a střední firmy dosahují nejlepších výsledků v oblasti S. „Menší firmy evidentně často věnují zvýšenou pozornost svým zaměstnancům a místním komunitám, s nimiž udržují osobní kontakt. Na druhé straně, velké firmy v tomto ročníku ESG hodnocení v oblasti sociální odpovědnosti překvapivě zaostaly, přestože naše průzkumy z roku 2022 ukazují, že česká veřejnost považuje právě sociální aspekty za nejvýznamnější,” vysvětluje členka Tyllova výzkumného týmu Natálie Badie.
„Znovu se nám také potvrdilo, že univerzální přístup (one size fits all) není pro ESG vhodný. Některá témata nejsou pro všechny velikosti podniků relevantní. Menší podniky navíc často nemají kapacity řešit všechny oblasti komplexně,” dodává člen výzkumného týmu Ivan Balogh, který se na FPH VŠE zaměřuje na téma podnikové strategie se zaměřením na finance a udržitelnost.