EU chce na poslední chvíli razantně zmírnit ESG administrativu. Co může být jinak a co teď s tím?

Pavel Jíra

Evropská komise vydala na konci února balíček s návrhy pro snížení administrativní zátěže plynoucí z reportování udržitelnosti. Přezdívá se mu Omnibus package a jak už název napovídá, Omnibus se dotýká několika klíčových právních aktů najednou – CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), CSDDD (Corporate Sustainability Due Diligence Directive), CBAM (Carbon Border Adjustment Mechanism) a EU Taxonomie.

Změny, které komise publikovala 26. února, by se dle návrhu měly týkat zejména menších a středně velkých podniků, z nichž mnohé se v posledních letech dobrovolně či nedobrovolně na ESG reporting a administrativu s ním spojenou připravovaly. Které navrhované změny nakonec projdou,

V tomto článku se nejen dozvíte, co se nyní bude Evropská komise změnit a kterých firem se to týká, ale

Jaké změny balíček navrhuje?

Nejvýraznější navrhovanou změnou je jednoznačně úprava požadavků na velikost firem, které musí ESG reportingem projít. Původně stačilo splnit jedno ze tří kritérií – 500 milionů eur v aktivech, 1 miliardu eur v obratu nebo 250 zaměstnanců. Nový návrh zavádí dodatečnou podmínku, že firma musí mít alespoň 1000 zaměstnanců. Tím by se odstranilo přibližně 80 % firem ze současného záběru CSRD, přičemž povinnostem by se nevyhly jen ty největší společnosti s nejcitelnějším dopadem na životní prostředí a společnost.

Dalším významným bodem z návrhu je odložení povinnosti vydávat ESG reporting o dva roky pro ty firmy, které dle směrnice CSRD první publikovat v roce 2026 či 2027.

Zásadní změna přichází i v oblasti ověřování reportovaných dat, kde se ruší plánovaný přechod z režimu limited assurance na reasonable assurance. Evropská komise tedy nově navrhuje ponechat současnou a méně náročnou úroveň ověřování před původně očekávaným zpřísněním, což by znamenalo větší administrativní i finanční náklady pro podniky.

Omnibus také kritizuje EFRAG – organizaci odpovědnou za vývoj standardů pro ESG reporting. Vedle nového mechanismu, který EFRAGu zabrání zavádět do pravidel novinky a změny na poslední chvíli, komise požaduje výrazné zjednodušení reportovacích požadavků. Především chce snížit celkový počet datapointů a omezit narativní složky ve prospěch strukturovaných dat. Zároveň Evropská komise klade důraz na zlepšení dokumentace k povinným procesům, zejména v oblasti hodnocení, která témata jsou pro firmu významná a je třeba se jimi v reportingu zabývat, neboť současná podoba podpůrné dokumentace je přinejlepším nejednoznačná a často vyvolá více otázek, než zodpoví.

Sečteno, podtrženo, pokud balíček navrhovaných změn projde, firmy se dočkají nejen menšího množství ESG administrativy, ale naprosté většiny z nich se zatím tyto povinnosti ani týkat nebudou. Zbytek navíc dostane další čas na to, aby se na tyto osekané povinnosti mohl připravit.

Snazší by mělo být ESG i pro dodavatelský řetězec

Důležitou součástí balíčku je také adopce VSME standardů jako maximálního rámce požadavků pro velké firmy ve vztahu k jejich dodavatelskému řetězci. To znamená, že velké společnosti nebudou nuceny od svých dodavatelů vyžadovat přísnější kritéria reportingu, než jaká jsou stanovena pro malé a střední podniky podle VSME standardů.

Tento krok by měl výrazně snížit administrativní zátěž menších subjektů, které se obávaly nadměrných požadavků kladených na ně ze strany velkých korporací. Zatímco původní ESRS standardy včetně vysvětlující dokumentace čítaly téměř 700 stran, VSME standardy mají pouhých 66 stran, včetně podpůrné dokumentace. V důsledku toho řeší většinu témat, zejména v oblastech společenských dopadů a governance, pouze velmi povrchně.

Stejně tak chce komise snížit zátěž plynoucí z “due diligence” v dodavatelských řetězcích, a to zejména pro malé a střední podniky. Systematické procesy náležité péče budou nově zaměřeny primárně na přímé obchodní partnery, čímž se sníží komplexita a náklady na sledování celého dodavatelského řetězce. Kromě toho se periodická hodnocení a monitoring partnerů sníží ze současné roční frekvence na pět let, přičemž ad hoc kontroly budou prováděny jen v případě potřeby.

Due diligence požadavky také hodlá sladit tak, aby v celé EU platila stejná pravidla a tím i spravedlivější podmínky pro podniky. Odstranění podmínek občanskoprávní odpovědnosti na úrovni EU však nezbavuje firmy odpovědnosti za škody – zachovává se právo poškozených na plnou náhradu škody, ale firmy budou chráněny před nadměrnými nároky na kompenzace.

Úpravy v oblasti EU Taxonomie

Mírnější by také podle nového návrhu měly být povinnosti plynoucí z EU Taxonomie. Týkat by se měly jen těch největších společností, tedy těch, které spadají do nově upraveného záběru CSRD. Ostatní velké podniky budou mít možnost reportovat dobrovolně, pokud budou chtít prokázat svou udržitelnost investorům a získat přístup k udržitelnému financování.

Další změnou je možnost reportovat činnosti, které jsou částečně v souladu s EU Taxonomií. To znamená, že podniky nebudou muset splnit všechny podmínky hned, ale budou moci vykázat postupnou transformaci svých aktivit směrem k udržitelnosti.

Změny se dotknou i bank a jejich klíčového ukazatele Green Asset Ratio (GAR). Banky budou moci z výpočtu GAR vyloučit společnosti, které nespadají do nového rozsahu CSRD, tedy firmy s méně než 1000 zaměstnanci.

Omnibus adresuje i uhlíkový vyrovnávací mechanismus na hranicích (CBAM). Navrhuje zavést výjimku pro malé dovozce, především malé a střední podniky a jednotlivce. Ti, kteří dovážejí méně než 50 tun CBAM produktů ročně, budou zcela osvobozeni od povinností spojených s CBAM. Tento krok sníží administrativní zátěž pro přibližně 182 000 dovozců, což představuje 90 % všech importérů, zatímco 99 % emisí z dovozu zůstane pokryto CBAM regulací.

Co teď?

Zatím tedy není zcela jasné, jak bude konečná podoba Omnibus balíčku vypadat poté, co projde legislativním procesem jak na úrovni Evropského parlamentu, tak v jednotlivých členských státech. Stejně tak zůstává otázkou, jak přesně budou vypadat revidované standardy ESRS, které mají být přepracovány na základě požadavků Evropské komise na jejich zjednodušení.

Co však již nyní jisté je, je význam a role VSME standardů. Ty totiž v budoucnu poslouží jako strop požadavků, které budou velké firmy moci uplatňovat směrem ke svým malým a středním dodavatelům, a zároveň také jako minimum pro budoucí revidované požadavky ESRS.

Pochopení a zvládnutí VSME standardů je tak pro firmy – bez ohledu na jejich velikost – strategicky výhodné. Nejen jako příprava na budoucí požadavky, ale i jako způsob, jak si udržet kompatibilitu v rámci dodavatelských řetězců a neztratit přístup k udržitelnému financování.