EFRAG představil přepracované standardy pro ESG reporting

Organizace EFRAG, pověřená Evropskou komisí vypracováním standardů ESG reportingu, zveřejnila na konci července zjednodušené standardy ESRS a požádala veřejnost o připomínkování. Veřejnost má čas do konce září 2025 a do konce listopadu pak EFRAG komisi zjednodušené standardy předloží.

Asi nejviditelnější změnou v nově zveřejněných standardech je výrazné snížení počtu skutečností, na které se standard ptá, tzv. „datapoints“. Z povinných jich zmizelo 57%. Ačkoliv je to výrazné snížení, neznamená to automaticky méně práce při vyplňování dotazníku – EFRAG totiž často sloučil informace z pěti různých odstavců do jednoho, jistá administrativní zátěž spojená s již „odstraněnými“ datapointy do určité míry zůstává.

EFRAG také komunikuje zjednodušení procesu dvojí materiality, který se ale v praxi téměř nezmění. Nově popsané zjednodušení v návrhu odpovídá praxi, kterou firmy i konzultanti už běžně používali. Ačkoliv EFRAG zmenšil výčet témat, které firmy v původním znění ESRS musely v rámci procesu dvojí materiality zvažovat, stále musí také identifikovat konkrétní dopady, rizika a příležitosti, ohodnotit je a vysvětlit, kde spočívá hranice jejich významnosti z hledisek “rozsahu, míry a nevratnosti”.

Z redukovaných standardů od EFRAGu je znát, že jejich tvůrci byli tlačeni návrhem Evropské komise Omnibus z obou stran, kdy na straně jedné dostali za úkol snížit administrativní zátěž a proces výrazně zjednodušit, na straně druhé ale zachovat (i posílit) interoperabilitu s mezinárodními standardy.

EFRAG se tak musí vypořádat s nelehkým úkolem, kdy balancuje několik požadavků najednou – provést co nejvýraznější zjednodušení standardů v zájmu firem, ale např. další zjednodušení procesu dvojí materiality by znamenalo opuštění interoperability s celosvětově nejrozšířenějšími standardy GRI a firmy reportující podle obou standardů by tak musely zavést dva procesy stanovení materiality. Další snížení počtu datapointů by mohlo proměnit ESRS v pouhou byrokratickou formalitu, která by již nesloužila svému původnímu účelu – tedy informovat investory, veřejnost i stát o tom, jak velké společnosti vyhodnocují a řídí svůj dopad na zaměstnance, životní prostředí i společnost.

Celá situace tak nahrává konzultačním firmám, neboť orientace v požadavcích a jejich změnách na různých úrovních – Směrnice CSRD / Standardy ESRS / Application requirements / Implementation guidance – není jednoduchá a pro laika velmi nepřehledná.

Do dnešního dne také není stále jasné, jakou podobu návrh Omnibus od Evropské komise získá po projednání v Evropském parlamentu. Nevíme hlavně to, které firmy budou muset podle nových, redukovaných standardů ESRS reportovat. Nezbývá než doufat, že Evropský parlament komisi skutečně vyhoví a posvětí limit 1000 zaměstnanců pro povinnost sestavovat report podle ESRS, neboť i po jejich redukci zůstává představa, že firma o 250 zaměstnancích zvládne vyplnit report svépomocí, zůstává spíše v oblasti sci-fi.

Autor: Pavel Jíra